7 tipů jak kompostovat

Ještě nekompostujete? Ukážeme vám, jak je to jednoduché!

1. Proč kompostovat

Jestli chodíte neustále s košem k popelnici a nestačíte se divit, kde se odpad bere, zkuste se zamyslet, jaké množství z vašich odpadků tvoří bioodpad. Pořízením kompostéru ušetříte až 30 % místa v popelnici, zužitkujete odpad ze zahrady a ještě získáte kvalitní materiál pro hnojení a výsadbu rostlin.

2. Vyberte si vhodný kompostér

Projděte si nabídku na trhu a uvědomte si, co od kompostu očekáváte. Chcete snadno smontovatelný a levný kompostér? Poohlédněte se po plechovém kompostéru. Nezapomínejte však, že u tohoto typu kompostéru budete muset kompost přehazovat ručně. Nemáte dostatek místa nebo dokonce ani zahradu? Pořiďte si rotační plastový kompostér, který vám kompost vyrobí v rekordním čase. Díky praktické klice je kompostér v podstatě bezúdržbový a nemusíte se zabývat manuálním obracením kompostu. Nejpevnější jsou kompostéry betonové, ale jejich nevýhodou je křehkost a nepřenosnost. Kam betonový kompostér postavíte, tam bude stát, a musíte si dávat pozor, abyste ho nepoškodili.

3. Založení kompostu

Kompostér umístěte na rovnou plochu do polostínu, ideální je odlehlejší kout zahrady nebo terasy, do kterého máte snadný přístup.

Do kompostu patří tráva, větvičky, drny, zbytky ovoce (kromě tropického) a zeleniny, kávová sedlina, sáčky od čaje, papírové utěrky a ubrousky, hobliny a piliny, podestýlka býložravých domácích zvířat, dřevitý popel, vaječné skořápky a podobný biologický materiál. Do kompotu rozhodně neházejte popel z cigaret, odřezky masa, kosti, trus masožravých domácích mazlíčků, plevel, plasty, kovy, sklo, kameny nebo chemicky ošetřený materiál.

V kompostu kombinujte dusíkaté a uhlíkaté materiály. Mezi dusíkaté látky patří tráva, odřezky ze zeleniny a ovoce, hnůj, a k uhlíkatým látkám řadíme například odřezky z větví, listí nebo slámu.

Pokud máte rozměrného zahradního odpadu více, pořiďte si na něj drtič. Z ořezaných větví tak snadno vyrobíte dřevitou štěpku, kterou v průběhu roku do kompostu postupně zapracujete.

Jednotlivé vrstvy bioodpadu prokládejte vrstvou zeminy nebo rašeliny.

4. Kompostujeme listí

Vzhledem k velikosti listů a rychlosti rozkladu doporučujeme listí na podzim projet sekačkou bez zásobníku, pak ho nechte zapadat sněhem a na jaře, až sníh roztaje, ho začněte postupně přidávat do kompostéru. Kompost z listí je potřeba nejpozději po měsíci od založení promíchat.

5. Jak obracet kompost

Obracení kompostu je důležité kvůli provzdušnění, které napomáhá lepšímu a rychlejšímu rozkladu kompostovaného materiálu, a promíchání jednotlivých vrstev. Kompost se obracejte alespoň dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Na jaře ale počkejte, až teploty dosáhnout alespoň 10 °C, aby mikroorganismy, které biologický materiál rozkládají, nepřišly k újmě. K obracení kompostu v kovovém nebo betonovém kompostéru použijte klasické vidle a rýč nebo si pořiďte překopávač kompostu, pomocí kterého zvládnout kompost obsloužit i děti. Pokud vlastníte rotační plastový kompostér, máte o starost méně, protože vám stačí zatočit klikou a kompost se prohází sám.

6. Hraboši, žížaly a jiná havěť

Žížaly, brouci a červi jsou v kompostu žádoucí, hraboši nikoliv. Proto kompostér umístěte na pletivo s malými očky, aby se hraboši (a krtci) do kompostu nemohli prohrabat a udělat si tam hnízdo.

7. Za jak dlouho je kompost hotový?

Pokud založíte klasický volný kompost (v kovovém nebo betonovém kompostéru) na podzim a během sezóny ho dvakrát proházíte, je na nejdříve podzim, ale spíše až následující rok, připravený k použití. V uzavřených plastových kompostérech kompost zraje 3 až 12 měsíců, takže je kompostování výrazně rychlejší. Že je kompost hotový poznáte podle testu klíčivosti – vezmete čerstvý kompost a zasadíte do něj semínka řeřichy. Jestli semínka naklíčí a vyrostou, můžete kompost použít.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kompostéry. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *