Kapková závlaha šetří vodu i čas

Oblíbenost kapkové závlahy v posledních letech stoupá a zahrádkáři na tento inteligentní způsob zavlažování nedají dopustit. Kapková závlaha se hodí obzvlášť do skleníku, protože přivede živiny přímo ke kořenům rostlin a tím napomáhá jejich rychlému růstu a bohaté úrodě. Seznamte se blíže s tímto moderním zavlažovacím systémem i vy.

Proč právě kapková závlaha?

Kapková závlaha je považována za jednu z nejvýznamnějších zemědělských inovací 20. století. Tuto technologii vynalezli v Izraeli, aby při zavlažování spotřebovali co nejméně vody. S kapkovou závlahou totiž ušetříte až 2/3 vody oproti běžnému zalévání.

Přednosti kapkové závlahy

  • šetří vodu a energii
  • zásobuje vodou a živinami kořeny rostlin přímo, a tak nedochází k jejich ztrátám
  • efektně dávkuje hnojivo
  • rostliny mají pravidelný přísun vody
  • možnost individuálního nastavení kapkovačů
  • chrání půdu tím, že nevyplavuje živiny do spodních vrstev půdy
  • dopravuje vodu k rostlinám šetrně, a nenarušuje tak strukturu půdy a nezpůsobuje půdní erozi
  • v potrubí se voda cestou k rostlinám ohřeje a u rostlin nedojde k teplotnímu šoku
  • jednoduchá montáž
  • možnost automatizace závlahy (skvělé řešení během dovolené)
  • ideální pro zavlažování záhonů, skleníků a fóliovníků
  • ušetříte si námahu s manuálním zaléváním

Instalace zařízení

Kapkovou závlahu do skleníku pořídíte jako stavebnicový set. Ten si sami dle přiloženého plánku složíte, napojíte na plastový zahradní obrubník a pomocí něj vytvoříte ve skleníku uličku vedoucí kolem záhonů, které plánujete zavlažovat. Kdykoliv si můžete dokoupit další díly a set rozšířit podle svých potřeb.

K instalaci a správnému fungování kapkové závlahy potřebujete ve skleníku zdroj vody – buď kohoutek, nebo hadici s regulovatelnou koncovkou. Na zdroj vody napojíte hadici, kterou spojíte s kapkovači. Z nich pak kape voda přímo ke kořenům rostlin.

Kromě uzavřených prostor můžete kapkovou závlahu používat samozřejmě i k zavlažení venkovních užitkových či okrasných záhonů, keřů a živých plotů.

Jak při instalaci postupovat:

  • ve skleníku si předem připravte 10 cm hlubokou rýhu pro instalaci plastových obrubníků a nainstalujte je podle manuálu
  • ve stěně skleníku vyvrtejte otvor, přes který do obrubníku zasunete spojku se závitem
  • zasaďte sazenice
  • děrovačem vytvořte otvory v obrubníku
  • zacvakněte konektor pro hadičku a tu na něj nasuňte
  • na druhý konec hadičky připojte kapkovač
  • přes hadici napojte skleník na vodovodní řád a na ten napojte redukční ventil a případně i vodní filtr

Údržba

Kapková závlaha nevyžaduje žádnou speciální údržbu. Postačí, když občas zkontrolujete filtr a síťky v jednotlivých tryskách.

Na zavlažování se nejlépe hodí dešťová voda. Pokud ji nemáte k dispozici, zalévejte běžnou, pitnou vodou.

Oblíbenost kapkové závlahy v posledních letech stoupá a zahrádkáři na tento inteligentní způsob zavlažování nedají dopustit. Kapková závlaha se hodí obzvlášť do skleníku, protože přivede živiny přímo ke kořenům rostlin a tím napomáhá jejich rychlému růstu a bohaté úrodě. Seznamte se blíže s tímto moderním zavlažovacím systémem i vy.

 

Rubriky: Skleníky, Zahrada | Napsat komentář

Jakou zeminu do skleníku zvolit?

Už se těšíte, až rodině předložíte k snídani vlastnoručně vypěstovanou zeleninu? K tomu však ve skleníku potřebujete kvalitní zeminu. Poradíme vám, jak nachystat hlínu tak, aby vám rostliny prospívaly.

S příchodem jara se každý zahrádkář nemůže dočkat, až bude moct zasít první rostliny. Věděli jste ale, že vaše snaha může skončit neúspěchem, pokud zanedbáte přípravu zeminy?

Není zemina jako zemina

Zelenina ke svému růstu potřebuje dostatek živin a kvalitní zeminu. Ta se obvykle rozděluje do 3 základních kategorií:

  • písčitá – jedná se o lehkou, rychle vysychající zeminu
  • hlinitá – středně těžká zemina s dobrou strukturou, optimálně zadržuje vodu
  • jílovitá – těžká zemina, která váže nadbytek vody a tím podporuje houbovité choroby rostlin

Do skleníku potřebujete právě hlinitou zeminu, která je pro pěstování rostlin ideální. A když ji ještě řádně přihnojíte,můžete se těšit na bohatou úrodu.

Příprava nových záhonů

Ze skleníku vykopejte a vyvezte všechnu zeminu. Výška nového záhonu by měla dosahovat minimálně 15 cm, optimálně 25 – 30 cm. Dno výkopu vysypejte vrstvou štěrkopísku. Použijte klidně hrubší kameny, přisypat můžete i keramzit, protože tato vrstva funguje jako drenáž a zabraňuje hromadění vody ve skleníku.

Na štěrkopísek naneste vrstvu dobře rozloženého kompostu, který prosejete přes síto s většími oky. Přimíchat do něj můžete zahradnickou rašelinu, čímž zlepšíte strukturu a kyselost půdy. Místo této vrstvy můžete použít i uleželý hnůj (ideální je především koňský), který půdu prohřeje a do kterého můžete zarýt i fosforečná a draselná hnojiva. Nepoužívejte dusíkatá hnojiva, protože se vstřebávají do zeleniny. V případě, že nemáte k dispozici obyčejný hnůj, kupte si granulovaný hnůj. Uvidíte, že vaše okurky i rajčata budou mnohem lépe prospívat.

Poslední vrstvu vytvoříte kvalitním zahradnickým substrátem, do kterého přimícháte agroperlitv poměru 1:3. Agroperlit je přírodní porézní materiál, který zeminu nadlehčí a provzdušní, zároveň prodlouží účinek minerálních hnojiv.

Novou zeminu důkladně vydezinfikujte. Chemické i biologické přípravky proti půdním patogenům zakoupíte v každém zahradnictví.

Tímto posledním krokem máte záhon založený a můžete se pustit do samotného setí a sázení.

Zazimování skleníku

Skleník zazimujte nejpozději v listopadu. Vše z něj vykliďte, aby škůdci a choroby neměli kde přezimovat. Celý skleník zryjte, aby půda promrzla, a odstraňte zbytky kořenů. Tím se zbavíte i jednoletých plevelů.

Obnova starých záhonů

Pokud byla zima mírná nebo si zkrátka chcete budoucí úrodu pojistit, vydezinfikujte hlínu ve skleníku práškovým dusíkatým vápnem. Vápno zapracujte do půdy, prolejte ho vodou a záhony zakryjte igelitovou fólií. Vznikající kyanamid zeminu vydezinfikuje. Protože je ale pro rostliny toxický, počkejte po jeho použití 14 dnů, než se pustíte do výsevu a výsadby.

V případě, že je na jaře stávající zemina ve skleníku vyhovující, pouze ji dohnojte hnojem, případně granulovaným hnojem, a vylepšit ji můžete i kompostem.

Triky našich babiček:

  • neopomíjejte hnojení, protože právě tak obohacujete půdu o živiny, které rostliny k dobrému růstu potřebují
  • rostliny rok od roku střídejte, abyste několik let nepěstovali na jednom záhonu ten samý druh. Zemina se tak rychle neunaví a vy nebudete muset příliš hnojit.
  • každých 5 let hlínu ve skleníku kompletně vyměňte
  • v celoročně vytápěném skleníku můžete bez obav pěstovat i pokojové rostliny a kaktusy
  • v nevytápěném skleníku začněte rostliny vysazovat od poloviny března. Začněte ředkvičkami a salátem a posléze pokračujte rajčaty, paprikami a okurkami.
  • rostliny stačí zalít jednou za 5 – 10 dnů (podle počasí) a to 2 – 3 konvemi na 1 m2. Kdybyste je zalévali každý den, nestačila by zemina oschnout a začaly by se na ní tvořit plísně.
  • kompost musí být při zarývání rozložený a hnůj zaležený, protože ne zahnívajícím organickém materiálu se tvoří plísně, které napadají rostliny od kořenového systému až po jejich nadzemní části

Rubriky: Skleníky, Kompostéry | Napsat komentář

Zakládáte zahradu? Poradíme vám!

Chystáte se koupit, renovovat či založit zahradu? Posbírali jsme pro vás několik užitečných tipů, které vám pomohou naplánovat její konečný vzhled.

1. Dvakrát měř a jednou řež

Horujete pro okrasné japonské zahrady s bonsajemi a jezírky, obdivujete velkorysý vzdušný francouzský styl, zamilovali jste se do nedbale elegantních anglických parků nebo prostě toužíte po domácké atmosféře babiččiny zahrádky? Pokud svou zahradu nehodláte svěřit do rukou zahradního architekta, musíte si všechno dobře promyslet sami. Vezměte si čtverečkovaný papír a tužku a namalujte si přehledný plánek, na kterém vyznačíte, kde bude umístěn bazén, gril, pergola, jezírko, zahradní domek nebo třeba trampolína pro děti.

2. Vrána k vráně

Permakulturní zahrady jsou sice v módě, ale ani permakultura automaticky neznamená, že vedle sebe nasázíte libovolné druhy rostlin. Okrasné rostliny vždy vybírejte na základě vlastností půdy, kterou na zahradě máte, a jejich potřeb. Pokud o okrasných květinách a keřích nic nevíte, nezoufejte. Na trhu existujte celá řada encyklopedických publikací, ze kterých potřebné informace snadno načerpáte.

3. Vtiskněte zahradě řád

Od každého druhu rostliny kupte víc kusů. Snadněji tak sladíte barvy jednotlivých záhonů a nároky květin. Aby se hranice jednotlivých záhonů nestíraly, ohraničte je obrubníky. Vybírat můžete třeba mezi plastovými a dřevěnými obrubníky. Plastové obrubníky vás vyjdou levněji, vydrží vám snad věky, v zahradě působí nenápadně a v případě potřeby k nim dokoupíte zavlažovací set a pomocí obrubníku zavlažíte záhony zcela bez námahy. Dřevěné obrubníky a palisády mají výhodu přírodního materiálu a rustikálního vzhledu, ale nedisponují tak dlouhou životností jako plastové obrubníky a relativně brzy začnou uhnívat. Obrubníky ohradíte také jednotlivé cestičky nebo jednotlivé povrchy v zahradě.

4. Tráva, tráva a zase ta tráva

Pokud neplánujete nechat vzhled zahrady v rukou přírody, potřebujete zařízení, které ji udrží na uzdě. Poohlédněte se proto po vhodné sekačce. V případě, že sníte o rovně střiženém a hustém anglickém trávníku, pořiďte si vřetenovou sekačku. V běžné zahradě využijete klasickou motorovou nebo benzínovou sekačku, kterou doporučujeme doplnit sekačkou strunovou. Díky ní se dostanete i do obtížněji přístupných prostor a osekáte trávu i okolo zídek, obrubníků nebo stromů.  A pokud je vaším problémem nedostatek času, kvůli kterému zahrada občas připomíná džungli, nedáte dopustit na bubnovou sekačku, která zvládne posekat i velmi vysokou trávu. Velký úspěch sklízejí v poslední době i sekačky robotické, které se o správnou výšku trávníku postarají za vás.

5. Kompost – přítel zahradníka

Kompost by neměl chybět v žádné zahradě. Zužitkujete do něj jak biologický odpad z kuchyně, tak ze zahrady. Odměnou vám bude kvalitní humus bohatý na živiny, který využijete jako hnojivo u všech druhů rostlin. Na trhu je celá řada kompostéru z různých materiálů, které vám perfektně poslouží. Pokud nemáte na zahradě dostatek místa, pořiďte si bubnový kompostér, díky kterému snadno založíte kompost i na balkoně nebo terase.

 

Rubriky: Zahrada | Napsat komentář

Tipy, jak skladovat ovoce a zeleninu

Češi jsou vyhlášení zahrádkáři, kteří ročně sklidí tisíce tun ovoce a zeleniny. V pokojové teplotě se tyto plodiny rychle kazí. Jak je správně uskladnit, aby vám vydržely až do jara? Poradíme vám!

Kde ovoce skladovat?

Pro uskladnění vyberte chladnou, suchou a dobře větratelnou místnost s vlhkostí okolo 80 %. Ideálním pro tento záměr je především sklep. Uskladněné plodiny by totiž v teple vyrůstaly a při teplotách pod nulou přemrzaly. Stejně tak je důležitá i přiměřená vlhkost. V teple bude zelenina a ovoce ovadat a scvrkávat se a v přílišném vlhku hnít. Optimální teplota pro uskladnění ovoce leží někde mezi 5 – 10 °C.

Do sklepa se samozřejmě nesmí dostat žádný hmyz a hlodavci, kteří by mohli uloženou úrodu znehodnotit. Celou místnost můžete vydezinfikovat zapálením sirných knotů.

Plody před uskladněním přeberte a odstraňte nahnilé a poškozené kusy. Zdravé kusy umístěte do přepravek na zeleninu a ovoce. V každé přepravce byste měli mít pouze jednu vrstvu jednoho druhu zeleniny nebo ovoce. Budete tak mít skvělý přehled o stavu jednotlivých kusů a nestane se vám, že byste museli vyhodit celou bednu kvůli tomu, že vespod něco shnilo a vy jste si toho včas nevšimli. Ovoce a zeleninu skladujte zvlášť, nejlépe v oddělených místnostech, aby vám ovoce od zeleniny nenačichlo.

Jablka mají ráda vzduch

U jablek a hrušek si dejte pozor na otlaky. Proto neskladujte jablka a hrušky spadané ze stromu. Uložené kusy musí mít stopku a sklízet byste je měli před úplným dozráním. Do plné zralosti vám dojdou při skladování. Skladujte je v přepravkách na ovoce po jedné vrstvě, aby k nim mohl vzduch.

Aby brambory neklíčily

Kořenovou zeleninu, jako kedlubny, mrkev, petržel nebo celer, nechte před uskladněním proschnout, aby nebyla na povrchu vlhká. Větší část nati odřežte a nechte ji jenom asi 10 – 15 cm dlouhou. Kořenovou zeleninu skladujte nejlépe v bedně, zasypanou pískem. Písek občas lehce pokropte, aby příliš nevyschnul. Pokud nedisponujete bednou ani pískem, skladujte ji v plastových přepravkách na zeleninu.

Správně uskladněné brambory vám vydrží až do jara. Ve sklepě, kde je budete skladovat, musí být sucho, chladno a především tma. Tma a chlad jsou zásadní, protože na světle vám budou brambory zelenat a bude se v nich tvořit jedovatý solanin, a v teple začnou velice rychle klíčit a hnít. Před uskladněním nechte brambory proschnout a očistěte je od hlíny. Všechny naseknuté a jinak poškozené hlízy vyhoďte. Brambory skladujte buď v klasických jutových pytlích, nebo v plastových přepravkách. Přepravky jsou v tomto případě výhodnější, protože se s nimi snadněji manipuluje a protože v přepravce skladujete menší množství hlíz než v pytli, lépe se vám kontrolují.

Cibuli a česnek nechte před uskladněním proschnout v pletenci a skladujte je v suchu a tmě. V těchto pletencích je můžete rovnou skladovat. Pokud je nemáte kam zavěsit, využijte klasické přepravky.

Vyberte si vhodnou přepravku

Na uskladnění ovoce a zeleniny vám doporučujeme plastové přepravky. Jejich výhoda spočívá v dlouhé životnosti, snadné stohovatelnosti a jednoduché údržbě. Úrodu rozhodně neskladujte v papírových přepravkách, které absorbují vlhkost a plesniví. Stejně tak jsou nevhodné dřevěné přepravky, které jsou náročné na údržbu, a také se na nich dobře drží plíseň.

Srovnejte přepravky do stojanu

Pokud nevlastníte rozsáhlé sklepy, začnete brzy řešit otázku, jak všechny přepravky přehledně a bezpečně uložit. Snadným a elegantním řešením je zakoupení stojanu na přepravky. Na jeden stojan naskládáte až dvanáct plastových přepravek a další čtyři umístíte pod ním. Získáte tak více místa a rychlý přehled o uskladněném ovoci a zelenině.

Uložení přepravek do stojanu

 

Rubriky: Ovoce | Napsat komentář

Postavte si pařeniště a pěstujte bio zeleninu

Zapomeňte na fádní zeleninu bez chuti a vypěstujte si vlastní šťavnaté a voňavé okurky, rajčata nebo salát. K úspěšnému zahradničení vám stačí pouze pařeniště. A když na to přijde, můžete v pařeništi pěstovat i kaktusy. Jak na to? Na to se společně podíváme.

Ledoví muži vás nepřekvapí

V našich zeměpisných šířkách používají zahradníci pařeniště na předpěstování sazby nebo pěstování teplomilné zeleniny. Pařeniště vlastně fungují jako levnější skleníky, protože na jejich zhotovení a provoz vynaložíte menší prostředky. Zároveň je v nich teplota o několik stupňů vyšší než venku a pařeniště tak chrání rostliny proti ranním mrazíkům. Pankrác, Servác ani Bonifác si tak na vaše pařeniště nepřijdou.

Teplé nebo studené pařeniště?

Rozdíl mezi teplým a studeným pařeništěm spočívá v tom, že teplé pařeniště se zahřívá díky použitému organickému materiálu samo, kdežto studené potřebuje vnější zdroj tepla. Organický materiál je v tomto případě hnůj a vnější zdroj tepla slunce. Pokud nemáte k dispozici kvalitní zdroj koňského nebo ovčího hnoje, vyrobte si studené pařeniště. Zahřívat vám ho bude sluníčko.

Jak vyrobit pařeniště

Nejprve si pro stavbu pařeniště vyberte světlé a chráněné místo. Počítejte s tím, že v létě budete muset rostliny před slunečními paprsky chránit.

Na výrobu domácího pařeniště potřebujete několik fošen dřeva a stará okna. Z fošen stlučete ohrádku, jejíž přední část bude nižší než zadní a bude směřovat k jihu. Protože bude dřevo neustále v kontaktu s půdou a vlhkostí, natřete jej fermeží, aby nehnilo. Okna zbavíte klik a pantů a položíte napříč přes vyrobený základ. Doporučujeme je opatřit kovovými madly, abyste si ulehčili manipulaci s nimi při údržbě pařeniště.

Údržba

Péče o pařeniště není nic náročného, přesto je potřeba dodržovat pár základních pravidel:

  • do pařeniště pořiďte větrací kolík, aby dýchalo a rostliny se nepřehřívaly
  • v létě (případně během mrazů) pařeniště zakryjte, aby se rostliny nespálily – k tomu vám poslouží bambusové rohože nebo jutové pytle; někteří zahrádkáři okna natírají neprůhlednou barvou
  • rostliny zalévejte nejlépe po ránu – než začne hřát slunce, oschnou, takže se nespálí, a nebudou vlhké ani v noci, tudíž nezačnou plesnivět

Výhody a nevýhody doma vyrobených pařenišť

K výhodám domácích pařenišť patří jednoznačně nízké pořizovací náklady a relativně finančně nenáročná údržba. Značnou nevýhodou je obtížná manipulace s okny při odkrývání oken a jejich ukládání. Vezměte v potaz, že se o pařeniště musíte postarat každý den, což znamená, že minimálně jednou denně budete muset těžká okna přesouvat. A obyčejné sklo je choulostivá záležitost, kterou je snadné naťuknout či rozbít. Stačí trocha neopatrnosti nebo větší krupobití.

Kupovaná pařeniště

Moderní skleníky jsou vyrobeny z kvalitního plastu, který odolá silné nepřízni počasí i vaší nepozornosti. Na rozdíl od pařenišť vyrobených svépomocí jsou prodávaná pařeniště mobilní. Pořiďte si pařeniště na balkon či terasu a vypěstujte si k snídani čerstvé ředkvičky. Konstrukce oken je uchycena k rámu panty, a tak pařeniště snadno otevřete. Výhodou těchto pařenišť je také nastavitelná výška, kterou lehce přizpůsobíte pěstované zelenině. Základní verzi pařenišť pořídíte za cenu do tisíce korun a ušetříte si tak i čas strávený výrobou domácího pařeniště.

Rubriky: Zahrada | Napsat komentář

Pořiďte si stříšku a buďte v suchu

Znáte to. Venku je sychravo, prší a studeně fouká – zkrátka počasí, že by psa nevyhnal, a vy se vracíte z práce domů. Upřímně se těšíte na hrnek horkého čaje a už stojíte před domovními dveřmi, když v tom si náhle uvědomíte, že nevíte, kde máte klíče. Do toho vám prší za krk a vy si přejete jenom jediné – být konečně v suchu. A víte, že si toto přání můžete snadno splnit? Stačí si pořídit vchodovou stříšku.

A co teprve stříška nad vchodovými dveřmi v zimě. To je vynález. Klidně si bouchejte dveřmi, jak je libo, díky stříšce vám žádný sníh na hlavu nespadne.

Vyberte si

Na trhu jsou k dostání různé typy vchodových stříšek. Proto nebudete mít problém vybrat takovou stříšku, která se bude k vašemu domu vzhledově hodit. Záleží jen na vašem vkusu a požadavcích. Vhodně zvolená stříška se stane ozdobou každého domu.Vybírat si můžete

  • mezi rovnými a obloukovými stříškami
  • jednoduché a praktické i designové a extravagantně řešené kousky
  • z různých materiálů – na trhu naleznete dřevěné, skleněné i plexisklové vchodové stříšky

Druhy stříšek

Dřevěné stříšky nad vchodové dveře působí efektně a rustikálně. Počítejte však s tím, že dřevo je přírodní materiál, a proto je velmi citlivé k okolním vlivům. Neprospívá mu sluneční svit, zima, vlhko, déšť a ani vysoké teploty. Aby vám dřevěná stříška nad vchodové dveře vydržela dlouho pěkná, musíte se o ni starat trochu víc, než o skleněné nebo umělohmotné stříšky.

Nevýhodou skleněných vchodových stříšek je jejich křehkost a váha. Snadno tak mohou při krupobití nebo pod náporem sněhu prasknout. Skvělou náhradou za ně jsou plexisklové nebo polykarbonátové vchodové stříšky, které jsou mnohonásobně pevnější než sklo, propouštějí téměř 100 % světla a jsou vodě odolné s neomezenou životností.

Montáž vchodových stříšek

Nemusíte se obávat složité instalace. V dnešní době se vchodové stříšky vyrábí z lehkých materiálů se snadným kotvením do fasády, aby je zvládnul namontovat doslova každý.

Po zakoupení či dodání stříšky ji vybalte z krabice a zkontrolujte, zda vám byly dodány všechny díly. Pokud je všechno v pořádku, pusťte se směle do práce. Co se nářadí týče, vystačíte si s metrem, tužkou, štaflemi a vrtačkou. A na ruce si pro jistotu navlékněte pracovní rukavice. Řiďte se návodem a nejdřív pečlivě vyměřte a posléze i vyvrtejte otvory pro uchycení stříšky. Do otvorů nasuňte hmoždinky, do nich přichyťte samotnou stříšku, utáhněte šrouby a máte hotovo.

Tipy pro montáž:

  • k montáži si pozvěte pomocníka
  • nesnažte se stříšku namontovat v dešti nebo za větru – mohli byste přijít k úrazu
  • při vrtání používejte ochranné brýle
  • rozhodně nelezte na štafle a nesnažte se sami stříšku instalovat, pokud trpíte závratěmi

Údržba

Se vzrůstající oblibou vchodových stříšek souvisí i skutečnost, že se o ně nemusíte nijak zvlášť starat. Špína a naváté listí ze stříšky jednoduše smyje déšť, a pokud se vám bude zdát, že dlouho neprší a stříška by si zasloužila trochu péče, stačí ji omýt vodou z hadice, případně použijte slabý saponátový roztok.

Rubriky: Vchodové stříšky | Napsat komentář

Kam se zahradním nářadím? Poradíme vám!

Každý správný zahrádkář potřebuje celou řadu zahradnického nářadí. Časem už je ho tolik, že musí zákonitě přijít na řadu klasická otázka “Kam s ním?”. A my vám poradíme, jak a kam nářadí uklidíte.

Hrábě, rýče, nůžky, motyky, sekačku na trávu nebo pilku na dřevo jen tak na zahradě povalovat nechat nemůžete. Jednak by vám nářadí velice rychle zrezlo a ztupilo se, a jednak by si ho mohl někdo neoprávněně přivlastnit. A taková ukradená sekačka, to už finančně zabolí.

Proto je vhodné zapřemýšlet nad tím, kam nářadí uklidit a jak ho zabezpečit, aby vám dlouho sloužilo. Různé provizorní přístřešky nejsou zrovna optimálním řešením, protože pod ně snadno pronikne jak vítr, tak déšť i slunce a nářadí nenávratně poškodí.

Zahradní bedny

Pokud nemáte zahradnických potřeb mnoho, výborně vám poslouží uzamykatelná zahradní bedna na nářadí. Těchto zahradních boxů existuje na trhu vícero typů a liší se od sebe především materiálem použitým na jejich výrobu. Univerzální použití má především plastová zahradní bedna, které nevadí ani vlhko, ani zima. Dřevěná bedna je trochu choulostivější na vnější podmínky a určitě ji nesmíte nechat stát ve vlhkém prostředí, aby dřevo nezačalo hnít.

Zahradní domky

V případě, že máte zahradnických potřeb víc, potřebujete uskladnit i sekačku na trávu, gril nebo jízdní kola a máte na zahradě místo, rozhodně doporučujeme koupit si zahradní domek. Na trhu existuje celá škála zahradních domku, ať už se vzhledu nebo materiálu týče, takže si vybere opravdu každý. Aby vám nástroje neležely v domku jen tak bez ladu a skladu a měli jste přehled, co kde máte, je vhodné pořídit si do něj některý z držáků či stojanů na zahradní nářadí. Pak budete okamžitě vědět kam sáhnout a nebudete se muset pokaždé přehrabovat celým obsahem útrob domku.

Majitelé menších zahrádek určitě ocení malé, ale praktické plastové domky, které jsou v podstatě bezúdržbové. Kovové zahradní domky zase představují finančně nejdostupnější řešení. A pokud máte na zahradě místa dostatek a představujete si elegantnější řešení než kov či plast, pořiďte si dřevěný zahradní domek, který stylově do zahrady zapadne a na první pohled působí spíš jako chata nebo srub. Ostatně větší dřevěné domky můžete klidně v létě na přespání klidně využívat.

Ať už si ale koupíte zahradní domek plastový, kovový nebo dřevěný, vždy se přesvědčte o tom, že je zamykatelný a že ho tudíž nemohou navštívit nezvaní hosté či nenechavci. Vy pak budete moci klidně usínat s pocitem, že máte svůj majetek v bezpečí.

Rubriky: Zahradní domky | Napsat komentář

Jak vybrat správný skleník

Skleník je nepostradatelný pomocník pro všechny zahrádkáře, kteří pěstují rostliny náročné na vyšší teplotu a vlhkost vzduchu. Z čeho se takový skleník vyrábí a co když na něj máte specifické požadavky?

Na trhu jsou k dostání různé typy skleníků, mezi kterými můžete při nákupu vybírat. Vyhněte se raději skleníkům asijské provenience, které nejsou přizpůsobené českému podnebnému pásu. To se projeví zpravidla v zimě, kdy střecha skleníku nevydrží nápor sněhu. Skleníky české výroby jsou v tomto ohledu spolehlivé, protože výrobci dobře vědí, co musí skleník na zahradě během roku vydržet.

Pozinkované skleníky

Tyto skleníky patří k nejpevnějším skleníkům na trhu. Jsou vyrobeny ze speciálního skleníkového skla a z profilovaného žárově zinkovaného plechu, takže u nich nehrozí předčasná koroze. Plechy bývají navíc ještě ošetřeny vypalovacím lakem s UV stabilizací.

Hliníkové skleníky

Moderní hliníkové skleníky se svými vlastnosti přibližují klasickým pozinkovaným skleníků. V běžných podmínkách odolávají sněhu i větru, nepotřebují pravidelný nátěr a nepodléhají korozi. Výplní rámu je komůrkový polykarbonát, díky kterému je montáž skleníku opravdu snadná.

Skleníky na přání

Pokud vám nevyhovuje žádný z dostupných skleníků, nechte si vyrobit skleník na přání. Výrobce seznámíte se svou představou a on za vás vymyslí a vyrobí konstrukci, otestuje její odolnost, naprofiluje pozinkované plechy a osadí rámy skleníkovým sklem. Zároveň máte záruku jednoduché montáže, kterou podle přiloženého návodu zvládne opravdu každý.

Sklo nebo polykarbonát?

Každý materiál má své výhody i nevýhody. Sklo výborně propouští sluneční záření, odolává UV záření i chemickým vlivům, ale může popraskat nebo se rozbít. Proto se při výrobě skleníků stále častěji používá lehký a odolný dvoustěnný komůrkový polykarbonát, u kterého ovšem podstupujete riziko, že se časem dutinky zašpiní nebo zakalí řasou, a polykarbonát bude dovnitř skleníku propouštět potřebné světlo jen velice špatně.

Tipy

  • předem si rozmyslete, co vše chcete ve skleníku pěstovat, aby měl dostatečnou kapacitu
  • při zadávání výroby skleníku dobře prodiskutujte svou představu s výrobcem
  • skleník stavte vždy na pevných základech
  • skleník umístěte na slunečné místo, jedině tak se v něm bude akumulovat teplo
  • zkušení zahrádkáři doporučují umístit skleník podélnou stranou směrem k jihu (v případě větších temperovaných skleníků)
  • skleník neumisťujte pod plodící stromy. Padající ovoce nebo ořechy mohou skleník poškodit. Stejně tak ho nestavte u střechy, ze které v zimě padá sníh.
  • automatický otvírač oken vám okna při oteplení sám otevře a při poklesu zavře, čímž reguluje teplotu ve skleníku a rostliny nepřijdou k úhoně. Vy se tak o větrání skleníku nemusíte vůbec starat.
  • v létě můžete skleník využít k posezení s rodinou

Rubriky: Skleníky | Napsat komentář

Plastové a betonové obrubníky. Co je lepší?

Zahradní obrubník oddělí záhon či cestičku od trávníku a vnese do vaší zahrady pořádek. Jaké jsou výhody betonových a plastových obrubníků a na co byste při jejich koupi měli pamatovat?

Tráva prorůstající do záhonů okrasných květin, kamínky ze zahradních pěšin zákeřně číhající v trávě na sekačku, záhony měnící svévolně svůj tvar…Nerovný boj mezi vaší estetickou vizí a činorodou přírodou vám pomohou vyhrát zahradní obrubníky, které vám usnadní i neoblíbené sekání trávy. Před pořízením obrubníku si dobře promyslete, k jakému účelu zahradní obrubník pořizujete a kolik času jste ochotni věnovat jeho instalaci a údržbě. Mezi nejprodávanější typu obrubníku patří ty z plastu a betonu, a proto se zaměříme především na ně.

Plastové obrubníky

Plastový zahradní obrubník vám pomůže uspořádat zahradu dle vašich představ. Snadno a rychle ho sami nainstalujete tam, kam potřebujete, a v případě potřeby ho lehce vyměníte nebo přemístíte. Díky své tmavé barvě je obrubník v zahradě takřka neviditelný, takže se nemusíte obávat nevkusných předělů mezi plochami. Kvalitní materiál s příměsí chrání obrubník před poškozením slunečním zářením a mrazem. Z plastového okrasného obrubníku také jednoduše vytvoříte plastový zavlažovací obrubník. Ten buď koupíte přímo jako set nebo jako příslušenství k plastovým obrubníkům a obrubník tím rázem získá dvě funkce – jednak spolehlivě rozdělí dva povrchy a jednak levně a efektivně zavlaží vaše záhony nebo skleník. Dejte pozor, abyste omylem nekoupili pouze dekorativní plastový obrubník, který možností zavlažování nedisponuje a jeho životnost bývá maximálně dva roky.

Zahradní betonové obrubníky

Okrasné betonové zahradní obrubníky oddělí potřebné plochy a na zahradě působí velmi impozantně, ovšem nejsou vhodné do skleníků. V rámci pokládky betonových obrubníků totiž musíte vykopat hluboký příkop a těžký obrubník zasadit do betonu. Z toho vyplývá i další nevýhoda – obrubník nemůžete přemisťovat podle potřeby. Při sázení okrasných rostlin pak myslete na to, abyste je nezasadili přímo u obrubníku, protože v létě se beton rozpálí a rostliny ve svém okolí spálí. Časem tyto obrubníky vlivem počasí praskají, protože beton patří navzdory své váze ke křehkým materiálům, a v puklinách se zakořeňuje tráva. Betonové zahradní obrubníky patří mezi nejlevnější typy obrubníku, dají se pořídit v různých dekorech a barvách, ale určitě u nich počítejte s vyššími nároky na údržbu.

V současné době se velké popularitě těší obrubníky z železničních pražců. Jsou totiž odolnější a levnější než běžné dřevěné obrubníky. Před použitím těchto pražců však důrazně varujeme, protože byly impregnovány dehtovými oleji a během let používání kontaminovány ropnými látkami ze železničního provozu, přičemž v obou případech se jedná o toxické látky s karcinogenními účinky.

Rubriky: Zahrada | Napsat komentář

7 tipů jak kompostovat

Ještě nekompostujete? Ukážeme vám, jak je to jednoduché!

1. Proč kompostovat

Jestli chodíte neustále s košem k popelnici a nestačíte se divit, kde se odpad bere, zkuste se zamyslet, jaké množství z vašich odpadků tvoří bioodpad. Pořízením kompostéru ušetříte až 30 % místa v popelnici, zužitkujete odpad ze zahrady a ještě získáte kvalitní materiál pro hnojení a výsadbu rostlin.

2. Vyberte si vhodný kompostér

Projděte si nabídku na trhu a uvědomte si, co od kompostu očekáváte. Chcete snadno smontovatelný a levný kompostér? Poohlédněte se po plechovém kompostéru. Nezapomínejte však, že u tohoto typu kompostéru budete muset kompost přehazovat ručně. Nemáte dostatek místa nebo dokonce ani zahradu? Pořiďte si rotační plastový kompostér, který vám kompost vyrobí v rekordním čase. Díky praktické klice je kompostér v podstatě bezúdržbový a nemusíte se zabývat manuálním obracením kompostu. Nejpevnější jsou kompostéry betonové, ale jejich nevýhodou je křehkost a nepřenosnost. Kam betonový kompostér postavíte, tam bude stát, a musíte si dávat pozor, abyste ho nepoškodili.

3. Založení kompostu

Kompostér umístěte na rovnou plochu do polostínu, ideální je odlehlejší kout zahrady nebo terasy, do kterého máte snadný přístup.

Do kompostu patří tráva, větvičky, drny, zbytky ovoce (kromě tropického) a zeleniny, kávová sedlina, sáčky od čaje, papírové utěrky a ubrousky, hobliny a piliny, podestýlka býložravých domácích zvířat, dřevitý popel, vaječné skořápky a podobný biologický materiál. Do kompotu rozhodně neházejte popel z cigaret, odřezky masa, kosti, trus masožravých domácích mazlíčků, plevel, plasty, kovy, sklo, kameny nebo chemicky ošetřený materiál.

V kompostu kombinujte dusíkaté a uhlíkaté materiály. Mezi dusíkaté látky patří tráva, odřezky ze zeleniny a ovoce, hnůj, a k uhlíkatým látkám řadíme například odřezky z větví, listí nebo slámu.

Pokud máte rozměrného zahradního odpadu více, pořiďte si na něj drtič. Z ořezaných větví tak snadno vyrobíte dřevitou štěpku, kterou v průběhu roku do kompostu postupně zapracujete.

Jednotlivé vrstvy bioodpadu prokládejte vrstvou zeminy nebo rašeliny.

4. Kompostujeme listí

Vzhledem k velikosti listů a rychlosti rozkladu doporučujeme listí na podzim projet sekačkou bez zásobníku, pak ho nechte zapadat sněhem a na jaře, až sníh roztaje, ho začněte postupně přidávat do kompostéru. Kompost z listí je potřeba nejpozději po měsíci od založení promíchat.

5. Jak obracet kompost

Obracení kompostu je důležité kvůli provzdušnění, které napomáhá lepšímu a rychlejšímu rozkladu kompostovaného materiálu, a promíchání jednotlivých vrstev. Kompost se obracejte alespoň dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Na jaře ale počkejte, až teploty dosáhnout alespoň 10 °C, aby mikroorganismy, které biologický materiál rozkládají, nepřišly k újmě. K obracení kompostu v kovovém nebo betonovém kompostéru použijte klasické vidle a rýč nebo si pořiďte překopávač kompostu, pomocí kterého zvládnout kompost obsloužit i děti. Pokud vlastníte rotační plastový kompostér, máte o starost méně, protože vám stačí zatočit klikou a kompost se prohází sám.

6. Hraboši, žížaly a jiná havěť

Žížaly, brouci a červi jsou v kompostu žádoucí, hraboši nikoliv. Proto kompostér umístěte na pletivo s malými očky, aby se hraboši (a krtci) do kompostu nemohli prohrabat a udělat si tam hnízdo.

7. Za jak dlouho je kompost hotový?

Pokud založíte klasický volný kompost (v kovovém nebo betonovém kompostéru) na podzim a během sezóny ho dvakrát proházíte, je na nejdříve podzim, ale spíše až následující rok, připravený k použití. V uzavřených plastových kompostérech kompost zraje 3 až 12 měsíců, takže je kompostování výrazně rychlejší. Že je kompost hotový poznáte podle testu klíčivosti – vezmete čerstvý kompost a zasadíte do něj semínka řeřichy. Jestli semínka naklíčí a vyrostou, můžete kompost použít.

Rubriky: Kompostéry | Napsat komentář